DigiInfo.cz
Informační portál digitálních technologií

Evropa je lídrem ve využívání služeb e-governmentu, Česko by ale mělo přidat

Češi v době karanténních opatření ve snaze omezit fyzický kontakt využívali více online služeb usnadňujících každodenní záležitosti. Komunikace přes internet by nyní mohla přinést též zjednodušení vztahu s úřady.

Česko je v evropském srovnání ve druhé polovině a zhoršuje se

Úroveň rozvoje e-governmentu v Česku sice předčí téměř všechny státy bývalého východního bloku, lépe je na tom jen Polsko. Za celoevropským průměrem indexu DESI ale zaostáváme o téměř 10 bodů oproti 72bodovému průměru a zhoršujeme se. 

Index digitální ekonomiky a společnosti DESI z dílny Evropské komise, hodnotící mimo jiné i stav e-governmentu, vedou severské státy a uzavírají ho země jihovýchodní Evropy. Česko se svými 62,4 body za průměrem EU (72 bodů) zaostává, oproti poslednímu žebříčku si dokonce o jedno místo pohoršilo.Slabých výsledků Česko dosahuje i z hlediska aktivních uživatelů služeb e-governmentu. Méně využívají elektronickou formu interakce s veřejnou správou pouze v Itálii, Řecku a Německu," upozorňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. 

Stav e-governmentu zkoumá i OSN prostřednictvím indexu rozvoje zvaného EGDI, který vedou evropské země (77 bodů) a druhé místo zastává Amerika s 57 body. Evropa vede nejen v nabízených službách, ale i v jejich využívání. První místo obsadilo Dánsko (91,5 bodů) a poslední pak Somálsko s přibližně pěti body. Celosvětově lidé nejčastěji využívají e-government pro vykazování daní z příjmu. Česko spadá s necelými 71 body mezi země označované vysokou úrovní rozvoje e-governmentu (2. nejvyšší kategorie). Nejlépe si vedeme v oblasti lidského kapitálu (18. místo), a naopak nejhůře na tom jsme z hlediska online a elektronických služeb (86. místo). Celkově se Česko v žebříčku OSN umisťuje na 54. pozici.


Bankovní identita i v Česku

Online komunikaci se státem zjednoduší projekt bankovní identity k plošné identifikaci v online prostředí, který se chystají spustit v průběhu roku 2021 největší domácí banky. V severských zemích tato služba funguje už skoro 20 let. Ve Švédsku ji podle webu Statista využívá 98 % lidí ve věku od 21 do 40 let, spoléhají na ní ale i lidé ve věkové kategorii 61-70 let, a to v 82 % případů.

Úřady budou moci díky tomuto systému identifikovat totožnost jednotlivců, se kterými komunikují. Tuto službu, za jejíž přípravou stojí Česká bankovní asociace v čele s Českou spořitelnou, Komerční bankou a Československou obchodní bankou, tedy unifikovaný systém pro elektronickou identifikaci, budou moci stát a občané využívat bezplatně. Dostupná bude i pro soukromý sektor, čímž se omezí nutnost uchovávat citlivé informace a riziko úniku dat.

Se státem příliš nekomunikujeme, nejaktivnější jsou mladí

Podle dat ČSÚ využívalo v roce 2018 internet ke komunikaci s úřady 38,5 % Čechů starších 16 let (nejčastěji ve věku 25 až 34 let, vysokoškolsky vzdělaní a ženy na rodičovské dovolené).  Vyhledávání informací na webech státních institucí využívá jen 30 % Čechů. Přitom právě to je nejčastější činnost, kvůli které na stránky přicházejí. Proto lze říci, že Češi weby úřadů moc nevyužívají. ​

Nejaktivnější je kategorie studentů starších 16 let a ve všech nejčastějších činnostech (vyhledávání, vyplňování a stahování formulářů) vedou ženy. Češi se ve spojení se zavedením bankovní identity těší nejvíce na větší možnosti čerpání služeb státu. Podle průzkumu České bankovní asociace by rozšíření služeb uvítalo 58 % uživatelů internetového bankovnictví a 40 % uživatelů mobilní aplikace.

Mohlo by vás zajímat: Nezabezpečené routery a modemy jsou vstupní bránou pro útočníky​​​