Moderní technologie mohou v budoucnu ve větší míře pomáhat doktorům při určování diagnóz a prognóz. Ukázaly to výsledky nejnovější studie, která se zabývala využitím strojového učení při identifikaci pacientů s rizikem výskytu kardiovaskulárních chorob, jako jsou infarkt či mrtvice. Studie přitom zjistila, že v přímém „souboji“ se současně dostupnými metodami si umělá inteligence vedla o něco lépe.
Informační systémy v důsledku své složitosti fungují jako černé skříňky, jejichž výstup je stále obtížnější kontrolovat. Obzvláště nasadíme-li jej do otevřeného světa. Při řízení dopravy či dalších klíčových prvků měst a států by tak mohly vzniknout doslova nepředstavitelné škody.
Bude nutné si lépe uvědomit, že přestože stroje jako takové mohou fungovat "objektivně", pracují s daty, která mohou být určitým způsobem zkreslená. "Zdaleka nejde jen o média a zpravodajský obsah, s nímž otázky neobjektivity často spojujeme. Problém se může týkat třeba i bankovnictví, kde algoritmy vyhodnocují solventnost klientů. A mohou tak učinit způsobem, který povede k větším nerovnostem ve společnosti.
Umělá inteligence může výrazně zvýšit zabezpečení počítačových systémů a naučit se neustále hledat a zacelovat možné díry. Na druhou stranu vyvstává otázka, zda nemůže také sloužit hackerům a systematicky vyhledávat slabá místa – nikoliv aby je zacelila, ale zneužila.
Svět je plný informací natolik, že je lidský mozek nedokáže vstřebat a musí mezi nimi třídit. A to nyní často dělá umělá inteligence - ať už jde o služby Googlu, Facebooku či dalších platforem, jejichž pokročilé algoritmy usnadňují cílenou manipulaci či šíření dezinformací.
S úbytkem významu lidské práce může dojít k rychlejšímu přesunu bohatství od pracujících k vlastníkům kapitálu. Zároveň budou nabývat na důležitosti alternativní socioekonomické koncepce jako například nepodmíněný základní příjem.
S dalším technologickým pokrokem samozřejmě vznikají i nová pracovní místa. Další otázkou ale je, jestli nakonec robotizace nepromění také ty pracovní pozice, o nichž se jako o ohrožených tolik nemluví. Typicky jde o práci takzvaných bílých límečků. Algoritmy ji mohou natolik zefektivnit, že v kancelářských či tvůrčích profesích bude potřeba výrazně méně lidí.
Zdroje: