DigiInfo
Informační portál digitálních technologií

Pravda nebo lež?

Pokud nás chce někdo oklamat nepravdivou informací, má k tomu mnoho různých možností. Texty na internetu, v e-mailu či v novinách, zmanipulované fotografie, videa nebo audiozáznamy. Všechny takové informace nám může manipulátor za pomoci digitálních médií velmi snadno doručit. Jsou falza, které poznáme na první pohled, avšak kvalita podvrhu obvykle roste s ekonomickou silou manipulátora. Kdo na to má peníze, může si dovolit najmout kvalitní grafiky nebo filmaře a vyrobit nebo zinscenovat téměř cokoliv.

 Pro příjemce informace není vždy snadné rozlišit, zda se jedná o pravdivou informaci nebo zda se stal obětí dezinformace či jiné manipulace. Naštěstí existují nástroje, které nám v určitých případech pomohou nepravosti odhalit.


Obrázek: V reklamě je manipulace s obrazem naprosto běžná, avšak má svá pravidla a bývá jako reklama označena. U manipulace s realitou v oblasti zpravodajství či odborných materiálů je rozpoznání změn oproti skutečnosti mnohem obtížnější. Zdroj: demilked.com.

Co je psáno, musí být pravda. Nebo ne?

Dezinformační materiál lze vyrobit více různými postupy. Nejjednodušší a nejrychlejší je si nepravdivou informaci celou vymyslet a její mediální ztvárnění rozšířit mezi veřejnost. Máte-li dostatečně velké publikum a k dispozici médium, kterému toto publikum věří, poměrně brzy se vám povede rozšířit kupříkladu informaci, že "29. února 2019 se konala tajná schůzka vládních představitelů světových mocností, na které se účastníci shodli, že je potřeba snížit životní úroveň na planetě a začali realizovat postupné kroky k naplnění takového cíle." Velká část konzumentů médií si pravdivost informací neověřuje a tomu, co slyší v televizi nebo čtou v novinách, prostě věří. A je jim úplně jedno, že to je celé nesmysl, protože takové datum vůbec nikdy neexistovalo…

Věříme, že vy jste se nachytat nenechali, a proto vás můžeme seznámit s dalším stupněm kvality dezinformace, kterou je upravená pravda. Pokud je totiž velká část obdržené informace evidentně pravdivá či jinak důvěryhodná, nedůvěra k celému znění zprávy výrazně klesá i u jinak obezřetného obecenstva.

Kupříkladu v souvislosti s epidemií koronaviru se takových dezinformací vyrojila celá řada. Jednou z nich byla "dobrá rada", jak poznat, že v sobě máte nakažlivý virus: Pokud dokážete zadržet dech na více než 10 vteřin, jsou vaše plíce v pořádku, takže virus nemáte.

Ano, pokud dokážete na chvíli zadržet dech, vaše plíce fungují. To je pravda. Zda ale fungují správně, by měl posoudit odborník a určitě ze zadrženého dechu nelze zjistit, zda máte či nemáte v těle jakýkoli virus.

Takhle to muselo být. Vždyť je to na fotce, podívej…

Podobně je tomu s dezinformací u obrazových materiálů. Pokud je obrázek celý z říše sci-fi, věřit mu bude málokdo. Proto dezinformátoři pro tvorbu svých podvrhů chytře využívají různé triky. Zkusme se podívat na to, jak podobné triky rozpoznat.

S podvrženou fotografií, která zobrazuje děj jinak, než se doopravdy stal, se ve svém životě setkal každý z nás. Myslíte, že vy určitě ne? Ale ano, i vy… Jen o tom zatím nevíte. Fotomontáž je téměř tak stará technika, jako je stará samotná fotografie. A s nástupem digitálního záznamu obrazu je vše mnohem rychlejší a snazší.

Aby bylo hned na začátku jasno: Ne vše, co je fotomontáž, je zároveň podvrh a naopak. Na každá podvržená dezinformační fotka musí být nutně výsledkem fotomontáže.

Chcete příklad?

Obrázek: Ruské helikoptéry přistávající v červnu 2022 poblíž hranic s Ukrajinou. Nebo ne? Ve skutečnosti jde o záběr ze cvičení Hot Blade 2021, které proběhlo během června 2021 v Portugalsku. Zdroj: eda.europa.eu.

Pokud dezinformátorovi nestačí žádná existující fotografie, prostě si tu správnou vyrobí. Tahle fotka obletěla české sociální sítě několikrát v souvislosti s migrační krizí. Má zobrazovat uprchlíky, kteří přicestovali na střeše vlaku na nádraží v Chebu.

 

A skutečnost? Jedná se o montáž dvou fotografií. První z nich zobrazuje prázný odstavený vlak na nádraží, druhá pak přeplněný vlak kdesi v Indonésii.

 


 

https://www.youtube.com/watch?v=9ksszDaZps4[1] 

 

Jak poznat, že se vás někdo snaží obrázkem oblafnout? První, co můžete udělat, je zpětné dohledání obrázku na internetu. Vyhledat obrázek umí třeba Google, excelentním nástrojem je však program TinEye (https://tineye.com/). Na webu zadáte adresu obrázku, který chcete dohledat, případně obrázek nahrajete a pak necháte program hledat. Výstupem je seznam všech internetových stránek, na kterých je vámi zadaný obrázek dostupný. Z kontextu pak snadno zjistíte, zda vaše kopie byla použita jako ilustrace pravdy či dezinformace.

Obrázek: Program TinEye dokáže zjistit, kde všude na internetu je použitý zadaný obrázek. V našem ilustračním příkladu má obrázek na síti celkem 7455 kopií. Zdroj: tineye.com.

Fotomontáž odhalíte někdy na první pohled i pouhým okem. Avšak pokud je grafik šikovný, dokáže vyrobit věci velmi realistcké a uvěřitelné. Pak nezbývá než si pozvat na pomoc techniku. Každá digitální manipulace zanechá v obrazu určité stopy. Existují programy, které tyto stopy umí najít a uživateli je označit. Jedním z nich je švýcarský projekt Forensically.

Typickou stopou po retušování jsou třeba klonované oblasti. Ty nástroj vyhledá a zvýrazní. Stejně tak umí najít oblasti s odlišnou úrovní šumu, což značí, že oblast nejspíše pochází z jiného původního obrázku.

 

Obrázek: Forensically je šikovný program ke zjištění stop digitální manipulace s fotografií. Dokáže odhalit stopy po retuši nebo fotomontáži. Zdroj: 29a.ch/photo-forensics.

Samozřejmě pokud se rozhodnete některou z uvedených technik zkoumat, zda je obrázek montáží či nikoliv, budete mít v tu chvíli o pravosti už nějakou pochybnost. Pokud budete předloženým informacím slepě věřit, nějaké ověřování vás vůbec nenapadne. Používání vlastního kritického uvažování a následné ověřování jsou asi nejzásadnější dovednosti dnešní doby při práci s informacemi.

Často přitom stojíme proti velmi silným protivníkům. Jak mohou dezinformace vznikat a co všechno umějí způsobit, můžete zjistit např. v tomto videu, které vzniklo v rámci projektu E-bezpečí.

 

https://www.youtube.com/watch?v=BcBecXUTHk4[2] 

 

 

 



Ing. Petr Tsironis Digitální identita Digitální technologie Digitální kalendář Digitální kancelář Digitální kompetence Digitální výuka Digitální vzdělávání