TRENDY #1 - Internetové služby a jejich nástup do našich životů
Surfování na internetu není již dávno doménou pouze počítačů. Stále více času trávíme také u mobilních telefonů. Televize je opět díky připojení k síti oblíbeným domácím multimediálním zařízením. Můžeme na ní nejen vyhledávat informace na internetu, ale stále více si užíváme streamovacích služeb a prohlížení videí či zpráv.
Internet není jen zdrojem zábavy, ale slouží nám také jako pohodlný nástroj k nakupování a vyhledávání informací. Během devíti let, v období 2007-2016, se frekvence této činnosti rapidně zvýšila. A to o něco více než 30 %. Převážně oblast online zpráv, novin a časopisů zaznamenala zvýšený zájem a internet tento sektor změnil navždy. Tištěné tituly začaly upadat a trh se přesouval na internet a mnoho dříve konzervativních vydavatelství bylo nuceno změnit strategii.
Mohlo by vás zajímat: Internet v době pandemie koronaviru
Zatímco podíl předplatného tištěných variant nadále strmě klesá, předplatné online periodik stoupá rychlostí přibližně 10 % ročně. Zejména miléniálové (tzv. generace Y, ekonomicky aktivní část obyvatelstva a nastupující generace narozená v letech 1982-2004) si stále častěji oblíbené periodikum předplatí v e-formě pro svůj chytrý telefon nebo tablet.
Digitalizace se nevyhýbá ani poštovním službám. Kromě klasických záležitostí typu vyhledání nejbližší pobočky, vyhledání PSČ, online kalkulátoru poštovného, nabízí Česká pošta na svém portálu také zaslání tzv. pohlednice online. Pomocí této služby lze vytvořit vlastní originální pohlednici z fotky v chytrém telefonu, tabletu nebo počítače a zaslat ji vybranému příjemci. Česká pošta ji vytiskne a doručí do schránky.
Sociální sítě hrají prim
U sociálních sítí se mluví jako o generační záležitosti a výsledky průzkumu z roku 2016 tomu dávají víceméně za pravdu. Dle něj bylo téměř 90 % osob ve věku 16-24 let aktivních na sociálních sítích. Naopak starší populace, ve věku 35-44 let, měla zastoupení aktivních jedinců menší než 50 procent v rámci populace České republiky. Vliv na to má samozřejmě i okolí, kdy je dnes obtížné pro mladé lidi zůstat v okruhu přátel, nežijí-li aktivní digitální život. Věk má tedy poměrně větší vliv na aktivitu na sociálních sítích nežli například dosažené vzdělání.
Sociální sítě slouží zejména pro komunikaci uživatelů ve virtuálním prostředí, sdílení multimediálních dat, udržování vztahů a zábavu. Roste vliv Instagramu, který je zaměřen na sdílení fotografií, krátkých videosekvencích (příběhů) z mobilních telefonů a tabletů, a to zejména u nejmladší generace. Ta dnes původního krále trhu Facebook využívá pouze pro komunikace přes Messenger. V roce 2018 používá aktivně sociální sítě 64 % obyvatel ČR, nejvíce jsou zastoupení studenti 98,2 %, ženy na RD 91,3 %, zaměstnaní dospělí 65,1 % a důchodci 22,9 % (ČSÚ, 2018).
Videa rádi sdílíme na platformě Youtube, či pomocí dalších streamovacích služeb, jako jsou Twitch.tv či platforma Mixer. Mezi další sociální sítě, které stojí za zmínku patří Twitter či LinkedIn určený k propagaci profesního života. Pro zábavu jsou určeny Snapchat, Musically a nebo Tic Toc. Ty se ale na našem území těší oblibě hlavně u teenagerů.
Během posledních let, síťové digitální technologie pevně zakotvily v populární kultuře, která se začíná nazývat digitální kulturou. Chytré telefony jsou široce využívány mladými i dospělými lidmi. Webové stránky YouTube nebo Wikipedie jsou první zastávkou mladých lidí, kteří hledají informace o zvolených oblastech zájmu. Na internetu jsou uloženy filmy, hudba a fotografie, ke kterým můžeme přistupovat přímo z digitálních technologií. Aktuální hudební hity či odkazy na nová videa jsou okamžitě sdílené prostřednictvím sociálních sítí mezi uživatele. Pro videa jejichž počet sdílení vystřelí do závratných výšin se vžil slangový výraz "virál".
Potřebný hardware a jeho další širší užití
Hardware se neustále zmenšuje a v miniaturizaci jsme postoupili jako nikdy. V současné době je možné postavit počítač tak malý, aby se vešel do miniaturní šasi a vše se tak stává dostupnější pro koncové uživatele. Další pokroky slavíme v energetické efektivitě. Objevují se stále nové zdroje energie a výkonnější baterie. Výkon přístrojů se zvyšuje a v roce 2019 běžný chytrý telefon disponoval vyšším výkonem, než byl v roce 1969 celkový výpočetní výkon počítačů agentury NASA. Daří se nám také přizpůsobovat technologie. Ohebné displeje, či elektronika jako součást oblečení je dnes téměř běžnou věcí. Čtečky biometrických údajů, či ovládání pohybem jsou součástí běžné elektroniky na trhu.
Mobilní telefony a notebooky je možné ovládat hlasem, a tyto funkce jsou dnes tak pokročilé, že téměř nahrazují ovládání dotykem ve své funkčnosti. A pro zabezpečení digitálních zařízení lze používat biometrické údaje; běžnou výbavou přístrojů jsou čtečky otisků prstů, operační systémy umí rozpoznat obličej oprávněného uživatele, či zkontrolovat otisky prstů.
Kamera v telefonu neslouží jen k focení a natáčení. Telefonem se dnes skenují dokumenty, spolu s příslušnou aplikací lze rozpoznat QR kódy, které uživatele automaticky přesměrují na podrobnější informace o daném tématu na webu či zobrazí zajímavou informaci přímo na displeji. V současné době se tato technologie rozšířila i do zdravotnické sféry. Předpisy na léky, či neschopenky již v digitálním světě fungují.
Mohlo by vás zajímat: Webinář – Práce s QR kódy
Dotykové displeje a počítače jimi ovládané lze i potkat na řadě úřadů, bankách, ve zdravotnických zařízeních, nebo ve fast foodech. V supermarketech lze místo čekání ve frontě namarkovat nákup u samoobslužné pokladny, nebo jej objednat prostřednictvím internetu a nechat si ho dovést až ke dveřím.
Prostřednictvím počítačů a chytrých telefonů lze již dnes řešit mnoho životních situací. Platby, výběr dovolené, sjednání pojištění, vyhledat dopravní spojení, kontakt s úřadem, ale také lze prostřednictvím technologií řídit firmu či monitorovat vlastní domácnost.