DigiInfo
Informační portál digitálních technologií

Mediální gramotnost

Ač se definice Mediální gramotnosti lehce liší dle zájmových oblastí, v Česku je všeobecně uznávaná ta od profesora Jana Jiráka, která byla v roce 1995 publikována v Učitelských novinách č. 19: „Tento pojem by měl sdružovat základní schopnosti – vyhledávání informací, vyhledávání obsahů, porozumění všech jejich významů, schopnosti sdělení analyzovat a porovnávat s dosavadními zkušenostmi, schopnost kriticky hodnotit.“  Tato definice také formovala Rámcové vzdělávací programy a do dnes vymezuje školní mediální výuku. 

Moderní vymezení pojmu se také opírá o schopnost rozpoznat a bezpečně identifikovat manipulační praktiky, skryté významy či tzv „fake news“, tedy nepravdivé zprávy, které mají jediný účel – dezinformovat. Uživatel je krom úspěšné identifikace fabulace také schopen vyhodnocovat subjektivní tvrzení nepotvrzené fakty, nebo vyložené nepravdy.

Dostačující úroveň mediální gramotnosti je v dnešní době rozvinutých digitálních technologií téměř klíčovým sborem schopností a znalostí – pomáhá jedinci v boji s dezinformačními zprávami, hoaxy, nebo dokonce s různými reklamními praktikami. Poslední zmiňované mohou být pro mediálně negramotného jedince obtížně identifikovatelné a s agresivním přístupem inzerentů může být nejen přímo mystifikován, ale v extrémních případech i podveden. Je proto zásadní stále rozšiřovat své kompetence v rámci naší všeobecné digitální gramotnosti – například zvyšovat úroveň své mediální gramotnosti.

Dle výzkumu z roku 2018 je mediální gramotnost středoškoláků na alarmující úrovni a jako jediní se poměrně dobře v této oblasti orientují snad jedině gymnazisté. Schopnost systematického vytváření kritického odstupu od sdělení je u dětí a dorostenců velice nízká. Nedovedou většinou objektivně interpretovat informace a rozlišit například zmiňované nepravdivé zprávy od těch pravdivých. Na našem území není tedy mediální gramotnosti často věnován dostatečný prostor.

Ve světě je mediální gramotnost také většinou na nižších příčkách priorit vzdělávání. Nicméně výjimky potvrzují pravidlo a například v Maďarsku je mediální gramotnost součástí vzdělávacího kurikula již od 90. let. Také některé severské státy, Nizozemí či Velké Británie se v posledních letech věnují rozvoji kompetencí a znalostí z této oblasti. Státy v rámci edukace často spolupracují například se studii z filmového průmyslu, či s velkými médii jako jsou vydavatelství nebo různá mediální sdružení.

V rámci mediální gramotnosti se tak snaží mnoho organizací o osvětu a zvyšování její všeobecné úrovně. Člověk v tísni vytvořil jednoduchou testovací aplikaci, která vám pomůže otestovat si své základní znalosti.

Ing. Petr Tsironis DigiID DigiInfo DigiKalendář DigiKancelář DigiKompetence DigiVýuka DigiVzdělávání