„Pro firmy v našem regionu bude obrovskou šancí na změnu obchodního modelu z lokálního na globální zavedení evropského jednotného digitálního trhu,“ dodává Sylvia Žažová. Iniciativa Evropské unie může podle stránky www.digitalnatransformacia.sk přinést růst v hodnotě až 415 miliard eur – těm připraveným. V současnosti podle stejného zdroje totiž jen 7 % malých a středně velkých firem prodává své produkty a služby do zahraničí. Více než polovina z nich by chtěla působit mezinárodně, pokud by v rámci unie začala platit stejná pravidla pro všechny firmy.
Velká příležitost se ale může stát i hrozbou. Stejné výhody totiž dostane i zahraniční konkurence. Trh se navíc díky rychlému vývoji technologií bude měnit a růst bude i šířka nabídky. Klíčem k přežití v takovém prostředí bude digitální transformace. Analytická společnost Forrester nedávno odhadla, že jen necelá třetina velkých globálních firem má připravenou strategii, jak vytvářet hodnotu pro zákazníka v nových podmínkách, diktovaných technologiemi. V roce 2020 by přitom podle odhadů mělo 50 % všech prostředků investovaných do IT souviset s přizpůsobováním firem nové digitální ekonomice.
V Německu je digitalizace produkce jednou z priorit politické agendy. I díky stabilní podpoře průmyslu 4.0 je Německo jedinou zemí na světě, ve které ukazatel ROCE v posledních 15 letech narostl. Beze změny rychlosti obratu aktiv se ROCE navýšila ze 12 % v roce 2000 na více než 30 % v roce 2014.
Francouzské průmyslové podniky roky bojovaly se stárnoucí strojní základnou, ztrátou pracovních příležitostí a poklesem ziskovosti. Digitalizace produkce umožní francouzskému průmyslovému sektoru návrat k růstu a přinese zpět výrobní postupy, které byly dříve kvůli nižším nákladům přemístěny do zahraničí. Vzniknou nové pracovní příležitosti a z průmyslových podniků se opět stane zajímavé pracovní prostředí.
Digitalizace v Dánsku má mimořádně dobré podmínky pro její zavedení. Nejen že se dánský veřejný sektor těší velké důvěře veřejnosti, ale specifická je také rozšířenost a užívání internetu mezi dánskou populací (92 % populace ve věku 16 – 74 let má internet doma, 95 % byznysu komunikuje s veřejným sektorem online). Digitalizace v Dánsku je v rukou Ministerstva financí a měla čtyři fáze, které proběhly během posledních patnácti let. Každý rok dánské Ministerstvo financí na digitalizaci uvolnilo cca 296 mil. EUR.
Americké společnosti již před lety přemístily své výrobní prostředky většinou do zemí s nízkými náklady, jako jsou Mexiko nebo Čína. V důsledku toho ztratila Amerika mezi roky 2000 a 2014 více než pět milionů pracovních míst. Současná vláda by ráda tento trend zvrátila a stala se konkurenceschopnější.
Japonský průmysl zažil mezi roky 2010 a 2014 propad zisků o 80 % a zánik dvou milionů pracovních míst. Síla jenu, která stáhla vývoz dolů, ještě zhoršila pokles průmyslové aktivity. Japonská vláda nyní následuje německý vzor a zaměřuje se na průmysl 4.0 s cílem znovu nastartovat průmyslový sektor a pracovní příležitosti v zemi.
V Číně je nutná změna paradigmatu, pokud má její průmyslový sektor zůstat globálně konkurenceschopný. Klesající poptávka po levných produktech společně s rostoucími platy a náklady na energie je scénář, který čínské průmyslové podniky nemohou přežít. Vláda proto zahájila iniciativu Chytrá výroba 2025, jejímž cílem je tento proud zvrátit a prosadit se se zbožím vysoké kvality pro náročnější zákazníky.
Zdroje: