Některé z nich jsou pro nás samozřejmé a jednoduché. Třeba posílání e-mailů – základ virtuální komunikace. Některé se tak na první pohled alespoň jeví, i když nejsou. Co taková ochrana soukromí?! Všichni tušíme, že se jedná o něco důležitého. Ale ruku na srdce – jak složitá jsou vaše hesla do e-mailů, k facebooku a k internetovému bankovnictví? A ke kolika ze svých účtů používáte stejné heslo?
A pak jsou digitální kompetence, které jdou zkrátka mimo většinu z nás. Programování. Zastrašující slovo, že? Přitom jde jen o psaní instrukcí vašemu počítači. O ovládání stroje v programovacím jazyce. Stačí využít svoji základní digitální kompetenci, kterou je vyhledávání na internetu, najít si kurz programování a osvojit si novou, mnohem sofistikovanější – naučit se programovat. Nabídka kurzů je široká – existuje programování pro úplné začátečníky, pro děti, pro ženy…
Ale zpátky k rozdělení digitálních kompetencí.
Zpracování informací. Sem patří vyhledávání, vyhodnocování a správa dat a digitálního obsahu. Zajímá vás něco? Internetové vyhledávače pravděpodobně dokáží najít odpověď.
Komunikace a spolupráce. Od dob telegrafu se metody komunikace na dálku značně rozvinuly. A také zlidověly. Málokdo měl doma vlastní telegraf, zato dneska – jestlipak tušíte, kolik lidí je na facebooku. Schválně si tipněte. Komunikace a spolupráce po síti znamená vzájemnou interakci uživatelů, sdílení digitálního obsahu a třeba i zapojení se do občanských aktivit. Je třeba mít pod kontrolou jak svoji virtuální identitu, tak svoje vystupování na síti – i tam se pohybují lidé a na slušnosti záleží. Proto byla vymyšlená netiketa – etiketa na netu.
Za třetí tu máme vytváření digitálního obsahu. Ano, sem patří i obávané programování – když vytvoříte program, jste autorem originálního obsahu. To samé platí i pro mnohem jednodušší díla. Dokumenty, obrazové soubory, hudební stopy nebo videa. Znalost z oblasti autorských práv je součástí digitálních kompetencí v této kategorii.
Čtvrtou skupinu digitálních kompetencí představuje bezpečnost. V první řadě musíte chránit svoje osobní údaje a svoji virtuální identitu. To znamená – hesla, zálohy dat a tak dále. Na paměti byste měli mít i ochranu duševního zdraví sebe i ostatních uživatelů – kyberšikana je totiž jen pokračování těch nejhorších příběhů ze základní školy v prostředí jedniček a nul. Stejně špatná a navíc snáze proveditelná.
A konečně za páté – řešení problémů. Život je jako továrna na problémy. A když přijdou v digitálním prostředí, měli bychom je umět včas identifikovat, správně pojmenovat a najít řešení. Sami nebo s pomocí – i schopnost oslovit toho správného člověka se počítá.
Mimochodem, facebook používají 2.2 miliardy lidí. To je skoro každý třetí. Na sociálních sítích denně strávíme průměrně něco přes dvě hodiny času. To je celkem dost profacebookovaných hodin denně.
Mohlo by vás zajímat: Anonymita na internetu je iluze. Co o vás ví internet?