Když se rozproudí diskuze a éterem létají termíny jako "á jou tý" či chytrá domácnost, může to být matoucí. Ale nebojte se. IoT je vlastně vše pojímající pojem, ale základní pravidla nám pomohou se orientovat. Do IoT v první řadě spadá elektronika. A to taková, která dokáže komunikovat, a to buď přes internet či například pomocí bluetooth, nebo pomocí jiných technologií. Mezi další důležité ukazatele patří, že dané zařízení na základě této komunikace může zpracovávat data či vykonávat úkony. Zkrátka, pokud to umí komunikovat s ostatní infrastrukturou (počítače, tablety, či servery) a zpracovává to data, či vykonává nějakou činnost, můžete si být jisti, že koukáte na součást sféry IoT.
IoT je prozatím používáno hlavně v komerční oblasti, kde například věda či zemědělství zcela jistě profitují z konektivity přístrojů. Plná hala senzorů, které vyhodnocují pohyb na pracovišti a dle toho pomáhají optimalizovat trasy po hale? Může být. Kontrola úrody na základě sběru dat citlivých senzorů? Odškrtnuto.
IoT v domácnosti není žádnou písní budoucnosti. Možná byste se divili, kdo všechno má chytrou domácnost. Tento pojem se nazývá domotika. Stále více se v našich bytech a domech začíná zabydlovat. Senzory upravující světelné podmínky vzdáleně řízených žárovek nejsou žádnou výjimkou. IoT myšlenka v domácnosti se prosazuje stále více. Chytré spotřebiče se senzory, kamery, či jiné senzory jsou dnes zcela běžné.
Plynárenské firmy nebo dodavatelé elektřiny využívají senzorů pro měření plošeného nebo individuálního odběru, jejichž dlouhodobý sběr dat může ušetřit výdaje. Optimalizace je tak jedním z hlavních lákadel chytrých domácností.
Všechny tyto chytré spotřebiče zpravidla obsluhujeme z nějaké stanice. Ať už je to počítač, server, či dnes pro uživatele stále více oblíbenější mobilní telefon. Ovládat domotiku pomocí pár kliknutí na smartphonu rozhodně můžeme brát jako ulehčení běžného života.
Jedním z hlavních cílů chytré domácnosti je pomoci zdravotně postiženým osobám, či seniorům. Do chytré domácnosti nemusí nutně patřit jen pračka se senzory, ale i pomůcky usnadňující život. Výstražné systémy mohou reagovat na nebezpečí a hlasové ovládání domácnosti zase usnadní život třeba slepcům. Například muž Eric Burton, kterému postupně mizel zrak (už v 35 letech oslepl), se účastnil pilotního nasazení IoT do života slepců. Projekt společnosti Aira, který cílí na pomoc nevidomým lidem, spustil službu pomoci nevidomým uživatelům už téměř před dvěma lety. Celá asistence spočívá zjednodušeně v napojení mnoha senzorů (ať už pohybové, či optické) na jeden velín, odkud asistent pomáhá svým svěřencům.
Když nám IoT usnadní život, je to ideální symbióza člověka a stroje. Ale co se stane, když se na vás zaměří útočník? Zapne vám kávovar, nebo připálí toasty? Může to být i horší. Mnoho IoT zařízení má zabezpečení na bodu nula. Útočník se může ve finále díky IoT zařízení dostat do vnitřní sítě a takto obejít veškeré běžné ochrany. To ale je opravdu extrémní příklad. Mezi běžné představitele kyberútoků patří útoky na sběr dat. Mnohdy tak nejste cílem útoky ani vy, jako uživatel, nýbrž společnost, která například přístroj používá ke sběru dat od velkého množství uživatelů. Takové úniky jsou sice na denním pořádku, nicméně i velké společnosti může velký únik dat ublížit.
Problém je, že mnoho dodavatelů chytrých řešení nechce o nutnosti zabezpečení svých zařízení mnohdy ani slyšet. Dělají, že se jich netýká a případné úniky bagatelizují.
Ale blýská se na lepší časy! S nárůstem zájmu o zařízení typu IoT se i pozornost předních bezpečnostních a síťových firem začíná stáčet tímto směrem. Například společnost Cisco, jež aktivně propaguje využívání IoT v běžném životě, zaměřuje své úsilí na zabezpečí takových chytrých okruhů spotřebičů. Mnoho dalších společností, jmenovitě Armis (který upozornil na řadu kritických chyb v bluetooth standardu BlueBorne), se aktivně zabývá zabezpečení IoT prostředí.