Píp, píp, píp, píp… a máte v kase načtený kartón sušenek, velké balení piva v plechovkách, prací prášek i sáček s krmením pro kočku. To všechno za nějaké čtyři sekundy. A teď přichází pátá položka: je to opět sáček, jenže se v něm nachází devět rohlíků. Pokladní musí rohlíky přepočítat a pak zadat do pokladny jejich množství a to, že se jedná o rohlíky. Vzhledem k tomu, že na sáčku rohlíků obchod vydělá řádově nanejvýš několik korun, je jasné, že čas pokladny věnovaný počítání rohlíků je ten nejméně efektivní z celého dne. Zpracování čárového kódu je několikanásobně rychlejší a přináší obchodníkům i další výhody.
Do pokladního systému totiž obchodník načítá zboží nejen proto, aby věděl, kolik mu máte zaplatit. Prodejce má zároveň povinnost vám k nákupu vystavit účetní doklad, kde je uvedeno, co a za kolik jste nakoupili. Bez čárových kódů, které jsou v systému spárovány s konkrétním zbožím, by musel všechny položky do systému zadávat ručně. Dovedete si tohle představit, když stojíte u kasy s plným vozíkem nákupu třeba na rodinnou oslavu? Další výhodou automatizovaného zpracování čárového kódu je to, že obchodník díky němu udržuje stále aktuální evidenci svých skladových zásob. Pokud má na skladě dva kávovary a vy si jeden koupíte, načtením čárového kódu kávovaru u pokladny dojde zároveň k aktualizaci údajů o skladových zásobách a obchodník tak hned ví, že na skladě má poslední kus a nejspíš by měl další kávovary co nejdřív objednat.
Čárový kód je tvořen sekvencí čar a mezer s danou šířkou. U QR kódů jsou místo čar použity body. Čáry či body jsou obvykle černé, mezery bílé. Ale je možné použít i jinou kontrastní kombinaci barev. Čáry i mezery jsou nositely informace, kterou lze digitální cestou snadno rozkódovat.
Obrázek: Různé typy čárových a QR kódů. Zdroj: www.vectorstock.com
Ačkoliv patent na čárový kód byl udělen v USA již v roce 1951, komerční využití čárových kódů se datuje až o téměř čtvrtstoletí později: teprve v sedmdesátých letech byla totiž dostupná technologie optického snímání těchto kódů. Proto mohly být v roce 1974 uvedeny na trh žvýkačky Wrigley s čárovým kódem na obalu, které se staly historicky prvním zbožím v obchodě využívajícím tuto technologii. Díky čárovým kódům se významně zrychlil proces odbavování zákazníků u pokladen a díky tomu se kódy rychle rozšířily do světa. Čárový kód jako identifikátor konkrétního zboží je v současnosti hlavním uplatněním této technologie. Ať už se jedná o skladové zásoby, balíky na cestě nebo sériová čísla výrobků, identifikace čárovým kódem je ve všech těchto případech stejně rychlá a snadná. Skenery jsou levné a dostupné, skenovat čárové kódy dnes zvládne i běžný mobilní telefon.
První čárové kódy uměly zakódovat jen číslice 0-9, další verze pak přišly postupně i s kódováním znaků abecedy. Nejrozšířenějším typem je v současnosti tzv. EAN, najdeme jej prakticky na jakémkoliv zboží opatřeném čárovým kódem. EAN má většinou 13 číslic, na menším zboží se někdy používá i jeho osmimístná varianta.
QR kód je pak speciální variantou čárového kódu, ve kterém jsou data kódována do čtvercových bodů. do QR kódu lze umístit libovolný text o délce až 4196 znaků, poradí si ale i s osmibitovými daty, takže lze do kódu umístit například obrázek.
Obrázek: QR kód se stal nedílnou součástí vstupenek na koncerty a festivaly. Zdroj: www.qr-code-generator.com