Rozhovor na téma vzdělávání seniorů v digitálních dovednostech

Naši klienti jsou lidé ve věku 55+ v podstatě z celé České republiky, i když vzhledem k našemu umístění v Praze je drtivá většina z hlavního města a jeho okolí. Jsou to lidé aktivní, energičtí a plní zájmu o zkvalitnění svého života, svého okolí ale také o vývoj celé planety. Elpida nesbírá informace o získaném vzdělání klientů, ale ze zkušenosti víme, že většina má minimálně středoškolské vzdělání s maturitou. Co nás ale trošku „trápí“ je, že k nám chodí malé procento mužů. Muži tvoří asi 15% celkových návštěvníků. Toto číslo bychom rádi zvýšili.

Senioři jsou jako studenti úžasní. V kurzu jsou proto, že se opravdu chtějí něco nového naučit a většinou ví přesně co. Jsou snaživí, pilní a velkou výhodou pro lektora je, že nové znalosti stavějí na již získaných zkušenostech. Nejsou nepopsanou tabulí. A pro lektora jako člověka, je obohacující setkávat se s lidmi, kteří jsou plni životních zkušeností a moudrosti. 

Je to určitě jedním z důvodů. Slyší ve zprávách, že se více dočtou na webových stránkách, že si registraci vytvoří na internetu, že mohou platit přes online bankovnictví… To vše klienti zmiňují. A častým důvodem bývá usnadnění komunikace s vnoučaty. Ať již proto, aby si měli o čem povídat a aby děti viděly, že prarodiče jdou s dobou, tak také proto, že mají vnoučata v zahraničí a pomocí telefonu nebo počítače je to jediný způsob komunikace s nimi. 

Sekundární digitální propast se dotýká faktu, že mnoho seniorů základy počítačové gramotnosti již má, ale na rozdíl od mladších je to pro ně cizorodé prostředí. V tomto smyslu jsou křehkou cílovou skupinou, nedokáží v plné míře kriticky uvažovat, třídit množství informací, častěji naletí podvodným e-mailům, nebo neověřeným informacím. Velmi často přeposílají řetězové e-maily. Proto se náš úkol nyní mění. Učit JAK obstát ve virtuálním světě a neztratit se v informačním chaosu.​

To je složitější otázka. Pro starší lidi je vstup do nových technologií výzva a vyžaduje zvídavost, vůli a schopnost se učit i určitou flexibilitu myšlení. A tyto vlastnosti nemají všichni. Co se týká mých klientů v kurzu, tam zájem o technologie mají a vítají s nadšením vše nové. Možnost projít si virtuálně město na druhém konci světa, přijímat upozornění na aktuální dění, být v kontaktu s vnukem přes komunikační aplikace. Zkrátka o vše se zajímají a přijímají technologické novinky jako usnadnění a zpestření svého života.

Avšak i v Elpidě se setkáváme se seniory, kteří chodí na jiné kurzy, například na jazykové a o technologie se zajímají méně. Je pár jedinců, kteří tvrdí, že se bez nových technologií obejdou a když to vydrželi doposud, vydrží to i po zbytek svého života. 

Určitě ať se nevzdávají, ať se nebojí (že něco rozbijí) a ať se i nadále zajímají o technologický vývoj. I o dění kolem nich obecně. Moderní technologie seniorům dokáží usnadnit život, vylepšit status a dopomoci k určité životní spokojenosti. Senioři by se také neměli nechat vystrašit různými fake news či odradit neúspěchy. S moderními technologiemi je to jako se vším v životě, když k nim přistupujeme s rozumem, není důvod se obávat.​

Generace seniorů, kteří se s technologiemi poprvé setkávají až ve vysokém věku, bude postupně ubývat. Většina dnešních pracujících ve svém zaměstnání počítač potřebuje nebo má již dotykový telefon. Proto i výukové osnovy budou s tímto trendem postupovat a měnit se. Vzdělávací aktivity by měly vždy korespondovat s aktuálním trendem právě proto, aby seniorovi „neujel vlak“.

Přání bych měla takové, aby každý senior měl přístup na internet. Aby mu byl oporou, rádcem, parťákem, pomocníkem, vzdělavatelem, asistentem a pomohl seniorovi stát se samozřejmou, sebevědomou a respektovanou součástí naší společnosti.