Digitální začleňování

Výklad pojmu podle mezinárodního konceptu digitální gramotnosti ECDL/ICDL¹:

Digitální začleňování je proces, jehož hlavním smyslem a cílem je odstranění bariér (digitální propasti), které brání člověku ve využívání digitálních technologií.

Hlavním cílem digitálního začleňování není zlepšení digitálních kompetencí člověka, ani dosažení jeho digitální gramotnosti, byť to často bývá vedlejším a samozřejmě vítaným efektem.

Cílovou skupinou pro digitální začleňování jsou například:

• lidé dlouhodobě nezaměstnaní,
• lidé v důchodovém nebo předdůchodovém věku,
• lidé zejména s fyzickým zdravotním postižením,
• lidé bez přístupu k digitálním technologiím,
• lidé s minimálními technickými schopnostmi,
• lidé obtížně vzdělavatelní v rámci standardního „postupného" vzdělávacího systému,
• lidé, kteří nejsou ochotni věnovat čas postupnému vzdělávání,
• lidé s žádnou nebo nízkou motivací pro využívání digitálních technologií,
• lidé s nulovou představou o možnostech, bezpečnosti a účelnosti využívání digitálních technologií.

Mezinárodní koncept digitální gramotnosti ECDL/ICDL nabízí specializované motivační programy zaměřené na digitální začleňování. Příkladem takového programu je program e-Citizen, který byl vyvinut nadací ECDL Foundation ve spolupráci s Irskou informatickou společností a asociací Age Action Ireland a který je využíván v řadě zemí světa v rámci systému jejich sociální politiky.​​

Výklad pojmu podle Wikipedie^2,3:

Digitální začleňování je proces přijímání digitálních technologií osobami, které tyto technologie do té doby neovládaly. Základním předpokladem pro digitální začleňování je především přístup k digitálním technologiím a rozvíjení digitálních kompetencí. K začleňování může docházet postupně a přirozeně od dětství, nebo i později vědomím úsilím s cílem překonat vzniklou digitální propast.

Člověk začleněný od dětství se nazývá digitální domorodec. Člověk, kterému se podaří začlenit do digitální společnosti v pozdějším věku, se někdy nazývá digitální imigrant. Přestože lidé mohou vědomým učením nabýt dovednosti v nakládání s digitálními technologiemi podobné, jako mají tzv. digitální domorodci, často si na rozdíl od nich vůči nim i nadále zachovávají určitý odstup a nadále tak mezi nimi určitá digitální propast zůstává. To může být problémem například ve školství, kde může nastat situace, že učitelé, kteří mají u žáků digitální kompetence rozvíjet, patří spíše mezi osoby začleněné, zatímco samotní žáci, byť u nich tyto kompetence stále plně rozvinuté nejsou, se mohou především svým přístupem k digitálním technologiím a jejich vnímáním jako přirozené součásti soukromého i pracovního života počítat mezi digitální domorodce.​

Hlavním cílem digitálního začleňování je pomoc jedinci překonat příčiny jeho digitálního  vyloučení, které souvisí s digitálními technologiemi. 

Programy pro digitální začleňování mohou být zaměřeny na:​

• Zpřístupnění digitálních technologií.​
• Zvyšování osobní motivace k využívání digitálních technologií.
• Zvyšování přenositelných digitálních kompetencí.
• Zlepšování pochopení smyslu, účelu a možností digitálních technologií.

Výsledkem procesu digitálního začleňování by měl být digitálně gramotný jedinec, který má přístup k digitálním technologiím, chce je používat, umí je používat a rozumí tomu, proč jsou tyto technologie  potřebné a jaké nabízí možnosti.