Digitální ekonomika je výsledkem miliard každodenních online spojení mezi uživateli, podniky, zařízeními apod. Definuje ji konektivita (propojenost) internetového připojení za využití digitálních technologií. Díky ní se mění struktura řízení podniků a vznikají i nová odvětví. Mezi hlavní přínosy pak patří zrychlení produkce, navýšení produktivity a usnadnění procesů. Ideálním příkladem je tak e-shop.
Digitální ekonomika (také označována jako internetová ekonomika, nová ekonomika, či webová ekonomika) je často úzce propojená s klasickou ekonomikou a vymezení pojmů se tak překrývá.
Termín byl poprvé použit v souvislosti s japonskou ekonomickou recesí v 90. letech minulého století. V následujících letech se pojem rozšířil i na západ a začal se hojně využívat ve spojení ekonomiky a digitálních technologií.
Mezi hlavní propagátory digitální ekonomiky patří americký statistik a ekonom Thomas L. Mesenbourg, který se snaží zavést definice a pojmy, nicméně stále se jedná o poměrně mladý obor a pojmy vznikají spíše organicky.
V digitální ekonomice se dnes (2020) dle odhadů pohybuje něco kolem čtyř biliónů dolarů. Vezmeme-li v úvahu, že taková částka byla generována za maximálně posledních 20 let, kdy internet zažívá boom, jedná se o úctyhodnou hodnotu. V roce 2016 tvořila 15,5 % světového HDP a zjistilo se, že roste dva a půl krát rychleji než celosvětový HDP.