Výklad pojmu podle mezinárodního konceptu digitální gramotnosti ECDL/ICDL1:
Digitální kompetence představují teoretické znalosti, praktické dovednosti, schopnosti a postoje člověka využitelné v oblasti digitálních technologií.
Digitální kompetence se z pohledu účelu dělí na:
Uživatelské digitální kompetence je možné rozdělit do tří skupin, mezi nimiž není pevná hranice, a to na:
V mezinárodním konceptu ECDL je slovní spojení „Digitální kompetence" používáno buď jako zjednodušený název pro „Digitální znalosti a dovednosti", anebo jako ne zcela správný významový překlad slovního spojení „Digital Competence". Toto slovní spojení je používané konceptem ECDL v souvislosti s definicí vyšší úrovně digitálních kompetencí, než jaká odpovídá obsahu pojmu Digitální gramotnost.
Člověk, který je vybaven takovým souborem digitálních kompetencí, který odpovídá věcnému obsahu pojmu „Digital Competence", je z pohledu konceptu ECDL připraven pro vstup na trh práce.
Kompetence je prokazatelná schopnost člověka předvést nějaký výkon. Jde o kombinaci praktických i teoretických znalostí a kognitivních dovedností, která zlepšuje výkonnost. Z toho vyplývá, že digitální kompetenci lze považovat za kombinaci praktických a teoretických znalostí digitálních technologií a kognitivních dovedností při práci s těmito technologiemi.
Mezi významné digitální kompetence patří nejenom schopnost fyzicky ovládat digitální technologie, ale především schopnost orientace v množství digitálně přenášených informací, to jest schopnost tyto informace zkoumat, chápat jejich význam, posuzovat jejich důvěryhodnost a také hodnotit kvalitu jejich digitálního zpracování.
Úroveň digitální kompetence a postup při jejím zlepšování je možno rozdělit následovně: člověk si neuvědomuje nedostatek své digitální kompetence ➙ člověk si uvědomuje nedostatek své digitální kompetence a pracuje na jejím odstranění ➙ člověk vědomě nabývá digitální kompetence ➙ člověk se pohybuje v digitálním světě zcela přirozeně a intuitivně.