Digitální vyloučení

Digitální vyloučení může mít řadu příčin. Mezi hlavní příčiny digitálního vyloučení patří:

• Žádná nebo nízká digitální gramotnost.
• Sociálně tíživá životní situace / dlouhodobá nezaměstnanost.
• Nedostupnost digitálních technologií / život ve vyčleněné lokalitě.
• Omezená schopnost učení / obtížná vzdělavatelnost.
• Specifická zdravotní postižení / vysoký věk.
• Nízká osobní motivace / odmítavé postoje k digitálním technologiím

Digitální vyloučení se netýká pouze osob bez přístupu a s nulovou digitální gramotností – projevuje se také nízkou úrovní v kompetenční, motivační a strategické dimen​​zi. Je posilováno rutinními a jednoduchými způsoby využívání, stejně tak využíváním digitálních technologií pouze jako zdroje zábavy. Tyto způsoby využívání nemají u mnoha jedinců pozitivní vliv na kvalitu života a často jejich digitální vyloučení ještě více upevňují. Konkrétně se digitální vyloučení týká seniorů, osob se zdravotním postižením, osob s duševním onemocněním, etnických menšin, jednotlivců i lokalit ohrožených chudobou. Nejde o kompletní výčet – digitální vyloučení se objevuje napříč celou populací, a ne vždy se váže na jasné sociodemografické charakteristiky.

Digitální vyloučení zasahuje široké oblasti všedního života – kultura, sport, zdravotnictví, ekonomika, legislativa, … a může směřovat k sociálnímu vyloučení. Je obvyklé, že sociálně vyloučené osoby jsou současně i digitálně vyloučené. Digitální vyloučení může být nedobrovolné i dobrovolné.​​