Digitální gramotnost je takový soubor teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů v oblasti digitálních technologií, které potřebuje běžný člověk ke kvalitnímu životu v současné společnosti.
Digitální gramotnost má tři základní složky:
Digitální gramotnost je velice často odbornou veřejností nesprávně definována pouze z pohledu šíře pokrytí oblastí digitálních technologií, které musí člověk obsáhnout, ale hloubka (úroveň obtížnosti) odpovídajících digitálních kompetencí bývá často opomíjena nebo je definována vágně. Podle těchto definic pak není možné digitální gramotnost měřit ani ověřovat.
Zatímco motivační a strategickou složku digitální gramotnosti není prakticky možné jednoduše, a už vůbec ne objektivně, měřit, tak kompetenční složku objektivně měřit lze, a to například pomocí mezinárodně standardizovaných zkoušek konceptu ECDL/ICDL.
Digitální gramotnost představuje určitou minimální hranici (rozsah a hloubku) digitálních kompetencí, kterou může člověk dosáhnout, případně ji překročit, podobně jako je tomu u jiných typů gramotností. Nikdo nepochybuje o tom, že např. znalost sčítání, procent nebo trojčlenky do matematické gramotnosti patří a že znalost např. trojitých integrálů do matematické gramotnosti nepatří. U digitální gramotnosti je to obdobné, jen těch digitálních kompetencí je mnoho a mnoho je také pohledů na jejich důležitost. Minimální hranice (rozsah a hloubka) digitálních kompetencí, které souvisí s digitální gramotností, se spolu s vývojem digitálních technologií a společnosti v čase stále posouvají.
Pokud má člověk digitální kompetence v definovaném minimálním rozsahu, lze jej označit za digitálně gramotného. Obdobně, pokud jeho digitální kompetence nedosahují alespoň na definovanou hranici, hovoříme o osobě digitálně negramotné nebo o osobě s nízkými digitálními kompetencemi. Pojmy „nízká digitální gramotnost" nebo „zvyšování digitální gramotnosti" postrádají z tohoto pohledu logicky smysl.
Mezinárodní koncept digitální gramotnosti ECDL/ICDL definuje v souvislosti s digitální gramotností nejen minimální rozsah teoretických znalostí a praktických dovedností, ale také jejich minimální hloubku (obtížnost). Tato hloubka je popsána tzv. ECDL Sylaby, což jsou volně dostupné, strukturované a pravidelně aktualizované mezinárodní standardy, které obsahují výčet konkrétních znalostí a dovedností v dané oblasti digitálních technologií.
Výklad pojmu podle Wikipedie2,3,4:
Digitální gramotnost je součástí mediální gramotnosti. Někdy bývá zaměňována za tzv. počítačovou gramotnost, ovšem ve skutečnosti je její význam širší a vztahuje se na schopnosti jednotlivce vyhledat, vyrobit a sdělit jasnou informaci, a to písemně nebo jinou formou komunikace založenou na různých digitálních prostředcích. Kromě přenosných a stolních počítačů zahrnuje také práci s dalšími digitálními zařízeními, jako jsou chytré telefony, tablety, digitální fotoaparáty a podobně. Digitální gramotnost současně znamená, že jednotlivec dokáže pomocí výše uvedených technologií lépe zúročit v digitalizovaném prostředí své jiné obecné dovednosti, týkající se například vyjadřování a písemného styku.
Základním předpokladem pro rozvoj digitální gramotnosti je přístup k digitálním technologiím. Původně se digitální gramotnost soustředila na využívání samotných počítačů, nyní se však její zaměření posunulo směrem k využívání digitálních sítí včetně internetu a sociálních médií. Digitální gramotnost nenahrazuje tradiční formy gramotnosti, avšak staví na nich. Lidé využívají digitálních médií pro široké spektrum činností: ke zkoumání, sociálním kontaktům, tvorbě a k učení.
Chybějící digitální gramotnost nebo též digitální negramotnost může u jednotlivce vést k tzv. digitálnímu vyloučení a vzniku digitálních propastí.